Tonecat + Fighting Fiction + Joe Banyard

Ahoj,
Máme za sebou koncert s anglickou punk rockovou kapelou Fighting Fiction a písničkářem
Joe Banyardem. Byl to takový nářez, že nám ještě dneska píská v uších.

Za to, že jsem si mohli s klukama z Brightonu zahrát děkujeme Rustymu. Desert byl narvaný a atmosféra skvělá. My jsme si to vážně užili. Děkujeme všem, co přišli!

Nyní si dáváme s kapelou týdenní "klid na lůžku". Abyste to správně pochopili, je to týdenní klid před závěrečnými přípravami na nahrávání. Do kunštátského studia jedeme už 8. listopadu. Takže týden klid, potom dva týdny intenzivních a závěrečných příprav a jdeme na to. Určitě vás budeme informovat o tom, jak naše nahrávání probíhá.

Takže mějte se fajn a tady pár fotek z úterka.

Joe Banyard aka Stu Ruth

Tonecat

Fighting Fiction

Ze života kapely Tonecat #2

Čaudý!

Včera jsme hráli na naší alma máter. Bylo to hodně zvláštní, plné emocí. Už jenom dýchat ten vzduch a vidět Oslavu 60. výročí gymnázia v Zastávce přijeli dřív, protože jsme šli na Misionáře. Hraje v nich náš nejoblíbenější ředitel KICu Lukáš Volánek. A celé představení bylo super. Takže jestli ho ještě někdy budou hrát (nestává se to moc často), tak si na tohle představení určitě zajděte.
ty dávno známé tváře. Milé úsměvy doplňovaly celkovou atmosféru a bylo to fajn. S klukama jsme na

Potom začal hrát Tranzan, což je naše další srdcovka s Radkem Malým v čele. Během ní jsme si pomalu začali chystat věci a potom jsme šli na to. Bez odposlechů a tak to byly celkem bojové podmínky, ale nálada zapadajícího slunce tyto drobné nedostatky vyvážila. A kdo tam byl, ten ví, že to nebylo vůbec zlý. Naopak, člověk se mohl i něco dozvědět o tom, jak dneska žijí bubeníci a další pikantnosti.

Už by to snad ani nebyl koncert, aby mi nepraskla struna (sakra!). Takže samosebou, že praskla, ale nějak jsme to skouleli. Takže tak bylo. Afterpárty u Soldánů to jistila a já se teď vzpamatovávám a píšu tenhle blog. Natáhnu nový struny a užiju si neděle.

Mějte se a my se časem zase ozveme, Ondra

 

Ze života kapely Tonecat #1

Ahoj, ahoj, ahoj!

Doufám, že se máte všichni skvěle a jste připraveni na další dávku informací okolo nejlepší indie rockové kapely ze západního pobřeží Brna. A sice o kapele Tonecat.

Je tu podzim a víceméně nám v kapele skončily prázdniny. Prázdniny byly fajn i díky pár koncertům a festivalům. Cestování, párty a hromada inspirace. Takže spousta materiálu pro naši tvorbu.
A taky, že neleníme. Makáme na hromadě písniček, protože za dveřmi je klubová sezóna a hlavně (famfáry prosím) budeme nahrávat EP!

Jo, je to tak, na podzim budeme nahrávat naše první EPčko. Studio je zabookované a už teď pracujeme na "studiových verzích" písniček. Do toho vymýšlíme název pro desku, promo, křest a spoustu dalšího na co se vyplatí se těšit. My už se neutěšeně těšíme.

Jak už jsem napsal nahrávání se blíží a tak i naše frekvence návštěv ve zkušebně vzrůstá. Ale nejen nahráváním živ je muzikant, proto 28. září zahrajeme na oslavě
Výročí 60. let gymnázia v Zastávce.
Všichni jsme absolventi tamního gymnázia a zahrát na jeho oslavě je pro Tonecat víc než srdeční záležitost. Tudíž jestli budete mít volno (a to mít budete, když je státní svátek), tak se na nás přijďte podívat. Kromě nás tam bude hrát taky Tranzan (Radek Malý) a během dne budou probíhat i představení divadelníků ze studenstkého spolku a spolku Prádelna. Bude to žůžový!

Na závěr zprávy z porodnice...
Ne, nikdo zatím nejsme rodiči (aspoň o tom nevíme).
Nicméně nám přibyl přírustek do řad našich aparátů a sice malinký Orange Micro Terror stack. Váží necelých 5kg,
co do rozměrů je to taky drobek, ale když se rozkřičí je to krása.
Takže popřejme mu hlavně lásku ze strany jeho adoptivního táty (Ondry) a počkejme, co tohle mrně ještě vyvede.

Tak jo, tohle pro dnešek všechno.
Mějte se famfárově a doufám, že se brzo uvidíme-uslyšíme.